středa 25. října 2017

Recenze: Matthew Norman - Všichni jsme nějak vadní













•Autor: Matthew Norman
•Název: Všichni jsme nějak vadní
•Originální název: We're All Damaged
•Nakladatelství: Jota
•Rok vydání: 2017
•Počet stran: 289







  ➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖


         Andy se utápí v sebelítosti, i když žije v nejrušnějším městě na světě a má práci barmana. Několik let po té, co ho opustila žena, se stále nemůže vyrovnat s tím, že o ni přišel, že ho vyměnila za řidiče sanitky, za souseda...

        Snaží se na rodnou Omahu zapomenout, ale nebyl by to ten správný příběh, kdyby našeho hlavního hrdinu nezavedl do míst, kde to všechno začalo.

        Andymu umírá dědeček, a tak se tedy vrací domů. Tedy, ne tak úplně, protože za dobu, co Andy "doma" nebyl, se hodně věcí změnilo. Jeho rodiče se přestěhovali, matka má slibnou kariéru postavenou na boji proti homosexuálům, bratr se snaží vychovávat dvě malé děti a Andy cítí, že sem nezapadá.

        Najednou se odněkud objevuje mladá dívka jménem Daisy, která tvrdí, že zná Andyho dědečka a začne se mu plést do života. Dává mu rady ohledně vztahů, hecuje ho a Andy si uvědomuje, že mu je s Daisy dobře, je s ní legrace a když je s ní, tak si ani nevzpomene na svou bývalou ženu.

        Stále tady ovšem leží řada nevyřčeného a nedořešeného a Andy se tomu bude muset postavit. Musí vyřešit záležitosti z minulosti, nesčetněkrát se omluvit a zase se ztrapnit. A rozloučit se s dědečkem.


Můj dojem:
         Na tomhle příběhu je opravdu patrné, že ho psal muž, ale nijak mu to neubírá na čtivosti, ba naopak. 
         Andy je mladý muž, kterému se nevyhýbají trapné situace, životní lapálie a on sám si to svým postojem tak nějak způsobuje sám. Občas si říkáte, že není možné, že by se takhle choval dospělý člověk, ale vlastně ano. Když se podíváte po svém okolí a zamyslíte se sami nad sebou, tak si uvědomíte, že některé věci vlastně nejsou až tak moc přitažené za vlasy. 

        Tahle kniha má skvělý potenciál a já si myslím, že ho autor mohl využít lépe, proto jsem strhla jednu hvězdičku. Některé věci mi přišly maličko nedořešené a vzaté moc rychle. Ale na druhou stranu jsem se u některých pasáží opravdu pobavila.
        Přesně tenhle typ knihy si chcete přečíst, když máte hlavu plnou všeho možného, ona vám totiž pomůže na chvíli vypnout a pozastavit se jen nad chováním hlavního hrdiny.

        Jelikož jsem náročnější čtenář, tak si právě myslím, že by se některé části knihy daly uchopit lépe a rozpracovat je, kniha by klidně mohla být delší a nikomu by to nevadilo.
        To ale neznamená, že bych vám knihu nedoporučila. Doporučuji! Pokud máte chuť na břitký humor, trapné situace a řešení našich trablů v lásce, pak je pro vás kniha Všichni jsme nějak vadní tou pravou.


70 %


Za poskytnutí knihy děkuji:




Anotace:
I muži mají city. A i muži mohou mít zlomené srdce.
Andy Carter byl šťastný. Měl solidní zaměstnání, běhal pro charitu, vedl klidný a spokojený život na americkém Středozápadě. A pak ho opustila žena. Kvůli sousedovi, pohlednému urostlému řidiči sanitky.
Příběh knihy Všichni jsme nějak vadní začíná rok poté, co Andy přišel o práci, zkazil svatbu svého nejlepšího přítele a přestěhoval se do New Yorku, kde žije v maličkém bytu s věčně nabroušeným kocourem Jeterem, který ani není jeho. A k tomu ho čeká další změna. Dozvídá se, že mu doma v Omaze umírá jeho milovaný dědeček, takže se musí okamžitě vrátit.
V rodném městě je Andy nevyhnutelně konfrontován s nepříjemnou minulostí. Musí se vyrovnat s bolestí z rozchodu se svou životní láskou, kterou stále miluje, s radikálně konzervativními názory své matky, rozhlasové moderátorky, s manželskými problémy rodičů a se svým nejlepším přítelem, který mu ještě neodpustil.
A jako by to nestačilo, vše navíc komplikuje setkání s výstřední Daisy, nezaměstnanou dívkou s patnácti tetováními a spoustou tajemství, která tvrdí, že mu pomůže najít ztracenou rovnováhu a štěstí. Andy se chce znovu radovat ze života a Daisy se zdá být jeho poslední šancí.
Všichni jsme nějak vadní je mimořádně zábavná a čtivá kniha se svižnými dialogy, chytrým humorem, množstvím odkazů na současnou populární kulturu a spoustou více i méně hlubokých zamyšlení.
O autorovi:
Matthew Norman pracuje jako reklamní textař, žije se svou ženou a dvěma dcerami v Baltimoru a publikuje na internetových stránkách SalonGood Men Project a Weeklings. Jeho první román Domestic Violets byl nominován na cenu Goodreads Choice za nejlepší humoristické dílo.

8 komentářů:

  1. Pěkná recenze, není podle toho i film nebo si to s něčím pletu? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Ty jo, to nevím, o filmu jsem neslyšela. :-)

      Vymazat
  2. Pěkná recenze. Líbí se mi, když se postavy chovají uvěřitelně i v tak bolestivých situacích... U mě na blogu je soutěž o knihu, kdyby ses chtěla připojit: http://karinga.blog.cz/1710/soutez-o-knihu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Opravdu je to celkem povedené a občas velmi uvěřitelné. ;-)
      Díky, zapojím se ráda.

      Vymazat
  3. Oddechové knihy tohoto typu miluji, takže děkuji za doporučení! Moc pěkná recenze:)
    Knihokopka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, jsem ráda, že jsem Tě nalákala. Knížka je vážně celkem fajn. :-)

      Vymazat
  4. Na knihu jsi mě poměrně nalákala... Mohlo by jít o super knihu na zkouškové...! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na zkouškové období je to rozhodně dobrá kniha. K prokrastinuci se hodí téměř cokoliv. :-D

      Vymazat

Díky za Tvůj komentář :-)